Táňa Dvořáková čerpá inspiraci hlavně z přírody a světa orientu. Charakteristická je pro ni až šperkařská zdobnost a elegantní křivka, která se projevuje třeba v podobě popínavých rostlin nebo vířivě zprohýbaného těla hada či draka. Jeden z jejích nejúspěšnějších návrhů ale naopak vychází z jemné estetiky čajových lístků. Cenná je i přirozenost, s jakou pracuje – zpracovává nejen působivé květy rostlin, ale do systému světelné soustavy zapracuje i úpony stonků, takže v architektonickém prostoru vytváří luxusní parafrázi skutečné přírodniny. Dalším typickým principem jsou „neviditelně“ tenké závěsy, kterými dosahuje dojmu levitace osvětlovacího tělesa. Návrhy Táni Dvořákové nepostrádají velkorysost ani smysl pro detail. Vyjadřuje se současným způsobem, ale její realizace si uchovávají aristokratickou eleganci a vznosnost.
