specifikace: mezinárodní veletrh životního stylu, dekorací, interiérů, bydlení a designu
Organizace: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Spolupráce: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Design, který je slovy amerického designéra Paula Randa všude kolem nás, se nejsilněji vepisuje do našeho vědomí a podvědomí právě „doma“. Mezinárodní výstavní konfrontace Maison et Objet přispívá k tříbení názorů na naše pojetí domova a masový zájem publika o tuto akci, jako ostatně o všechny akce týkající se současného designu, svědčí o tom, jak důležitou roli design v životě dnešního člověka a v jeho vztahu k obývanému prostoru hraje.
Aktivní postoj veřejnosti k obývanému prostoru ale není nějaký náhodný úkaz, je logickým vyústěním bouřlivých proměn pojetí domova v uplynulém století. Celý tento dynamický vývoj začala reformní secese, která stylově jednotný a funkční interiér naplnila vitalitou, odvozenou z pozorování přírody. Souhra jednotlivých dekorativních a symbolistních prvků a barevné tóny měly tehdy navodit dojem hudebního díla, symfonie, nálady. Raná avantgarda oproti tomu chápala domov jako stroj na bydlení. Účelně a ekonomicky zařízený interiér se měl stát odrazovým můstkem k outdoorovým aktivitám. Již ve třicátých letech dvacátého století však začali funkční, leč vojensky strohé interiéry změkčovat ti architekti a designéři, kteří vycházeli vstříc prostorovým a emocionálním potřebám člověka. Opětovný návrat k inspiraci přírodou a jejími organickými tvary vedl k pojetí ústrojně pohodlného, útulného interiéru, který souladem přírodních materiálů a barev dovedly k dokonalosti skandinávské země.
Filosofické proudy druhé poloviny dvacátého století otevřely otázky po podstatě domova. Inspirativní roli sehrála výstava L´Objet v Musée des Arts Décoratifs v Paříži v roce 1952. Výstava nastínila, že domov přesahuje estetické či stylové kategorie, že se dokonce nedá přesně definovat. Jakákoliv věc doma – byť i bezvýznamná a neestetická – může být naším osobním, ničím jiným nenahraditelným fetišem. V šedesátých a sedmdesátých letech se pozornost zejména italských radikálních designérů soustředila na domýšlení vlivu kosmického programu a nových technologií na moderní obydlí. V jejich futuristických projektech se domov stal místem, kde si lidé plní osobní touhy a kde je rituální prožívání každodenních úkonů zbavuje pocitu existenčního odcizení. Postmoderna jenom posílila důraz na přítomnost individuálních emocí, snů a příběhů v obývaném interiéru. V jistém smyslu jsme dosud jejími dědici, vnímáme design a obývaný prostor skrze osobní prožitek.
Výstavní kolekce Czech Selection nenabízí pouze sortiment zboží a předmětů, ale reflektuje situaci obývaného prostoru jednadvacátého století. Prostřednictvím objektů nabízí různé přístupy a polohy obývaného prostoru jako místa aktivity, soustředění, relaxace, inspirace a osobní intimity. České firmy při tom mají na co navazovat. Před sto padesáti lety firma Thonet, výrobce nábytku z ohýbaného dřeva, zcela revolučně proměnila dosavadní těžkopádné interiéry. Jednoduché, lehké, flexibilní, sériově vyrobitelné a cenově dostupné interiérové prvky provzdušnily a odlehčily prostor, ve svých interiérech je používali Adolf Loos i Le Corbusier. Také nástupnická firma Thonetu, TON a. s. etablovaný na světovém trhu jako výrobce sedacího nábytku, v poslední době pečuje o celý aktuální obytný a vizuální kontext. Tento holistický přístup dokládá založení Tonlabu, otevřeného rezidenčního ateliéru pro mladé talentované designéry. První rezidenti, studio Mutanta (Daniel Gonzáles a Tomáš Varga) získali ocenění za interaktivní prezentaci TONu na mezinárodním festivalu designu DMY v Berlíně. Také nově otevřený showroom TONu v Praze-Holešovicích představuje vlastní produkci v kontextu současného českého designu. Nakonec i rozšiřující se sortiment TONu nabízí nejen nábytek, ale i další pozoruhodné interiérové prvky jako například mísa Olgoj Chorchoj, kombinující dřevo a sklo. Komplexní přístup firmy TON rovněž není náhodný, TON dlouhodobě a systematicky spolupracuje s mezinárodní scénou mladé designérské generace, jíž nové technologie umožňují úspěšně uplatnit široký rejstřík kreativity. Například letos získala sada nábytku Merano, navržená mladým rakouským designérem Alexem Guflerem, ocenění získal German Design Award Nominee 2014.
Na potřebu senzuálních podnětů v interiéru reaguje nová firma QC Floors s.r.o., jejíž práce je založená na perfektním řemeslném zpracování dřeva vysoké jakosti. Stůl, který zde firma prezentuje jako novinku, funguje jako archetypální komunitní místo: lidi kolem stolu nespojuje jenom společná činnost, ale i krása masivu dřeva. Ženský interiér a jeho prvky jsme mohli dlouho sledovat jenom ve filmové a divadelní scénografii. Na skutečném trhu zela prázdná díra, kterou během posledních pěti let postupně zaplňují objekty architektky Heleny Dařbujánové. Jejich femininní, ba přímo dívčí charakter určují detaily v dekoru, barva, materiály a poetický podtext, který zdůrazňuje sentiment, hravost, fantazijnost, aniž by postrádal funckionalitu.
Pokud jsme zmínili diskuse a proměny interiéru, neoddělitelně k nim patří povaha osvětlení, na němž podstatně závisí to, jak se člověk v obývaném prostoru cítí. Osvětlovací těleso zde hraje dvojí roli: jeho funkcí je „rozsvítit vzduch“ podle potřeb obyvatele a zároveň svou estetikou důležitým způsobem formuje obytný interiér. Na funkcionalistickou konstruktérskou tradici svítidel navazuje firma Ateh s.r.o. Soustřeďuje se zejména na jednoduché, vkusné a nenápadné typové moduly svítidel z plastu, které efektivně osvětlují zejména pracovní prostředí. Ve spolupráci s interními i externími designéry Ateh vyvíjí také atypová svítidla, která světelným programem i estetikou bodují na světové scéně (Flower) stejně jako zde prezentovaná novinka, inspirovaná konstrukcí vzducholodě (Zeppelin). Další české firmy spojují osvětlovadla se sklem a v této oblasti také hledají nové cesty, jako třeba mladá firma Czevitrum s. r. o.
Dělat věci jinak a překvapit jednoduchým nápadem, který nabízí nečekané způsoby fungování či užívání interiéru – to je deviza Boa design studia, která jeho designérům, Michaele Vrátníkové a Petru Mikoškovi vynesla několik ocenění českých i zahraničních. Boa design se pouští se do různých segmentů interiéru od svítidel, nábytku až po stolní sklo, v jejich portfoliu nechybějí ani módní doplňky. Interiérové objekty v limitovaných sériích jsou vyrobitelné průmyslově, využívají potenciálu čistých geometrických tvarů a nechávají vyznít nápad.
Použití skla v interiéru má v Čechách dlouholetou tradici. Nápojové sklo, zejména broušený křišťál se v českých domácnostech nepoužíval jen ke stolování. Třpyt broušených skleniček dodával obývacímu pokoji slavnostní charakter. Na začátku tisíciletí se však český broušený křišťál začal z domácností v důsledku ekonomické krize vytrácet, také nové generace se s tradičním broušeným sklem neztotožňují. Teprve společnost BOMMA vrátila českému broušenému křišťálu budoucnost. Tato firma, původně specializovaná na vývoj brusných automatických strojů, se za posledních deset let stala také producentem užitkového broušeného křišťálu. Její management aktivně a extenzivně rozvíjí spoluprací s designéry z celého světa, poskytuje i prostor pro experimenty s dalšími materiály jako porcelán, dřevo či kov. Kolekce nápojových souborů je bohatá a rozmanitá, obsahuje fresh design nejmladších autorů i vyzrálá řešení zkušených designérů. BOMMA našla způsob fungování broušeného křišťálu v interiéru jednadvacátého století a tato zásluha již byla oceněna významnými českými i zahraničními cenami. Vize a nadšení, charakterizující společnost BOMMA, jsou typické i pro společnost VERREUM, která dokázala během pěti let obnovit zapomenutou tradici výroby stříbřitého skla, patentovanou v devatenáctém století. Díky spolupráci s mezinárodní hvězdnou designérskou scénou jako Karim Rashid či Arik Levy a dalšími výraznými osobnostmi firma Verreum dokázala inovovat stříbřité sklo pro interiér jednadvacátého století. Je radostí pozorovat, jak každý designér pracuje diametrálně jiným způsobem s udivujícím a záhadným efektem zrcadlení, který stříbřité sklo do interiéru vnáší. V širokém sortimentu značky Verreum od váz, svítidel až po nápojové sety se setkáváme s přístupy, které zdůrazňují kovový, mašinistický lesk, nebo chvějivou křehkost materiálu či rozehrávají ironickou, pop artovou barevnost.
Nadsázka a vtip charakterizují unikátní, interiérové objekty samotných sklářů, absolventů nejstarší odborné sklářské školy v Čechách v Novém Boru. Řemeslný um obohatil o zahraniční pobyty Rostislav Materka, který spolupracuje ACDT Marienberg s.r.o. Vysoce kvalitní řemeslné zpracování charakterizuje také ručně foukané a broušené objekty Jana Falty, který navrhuje pro vlastní Jan Falta Design studio.
V jednadvacátém století se věnuje čím dál tím více pozornosti a péče městskému prostoru. Veřejný prostor již není vnímán jako prostor vně domova. Ve velkoměstech sílí tlak veřejnosti na to, aby obyvatelé mohli aktivně prožívat kvality městského prostoru, sílí tlak na zavádění alternativních způsobů dopravy, rozšiřování pěších zón, miniparků a možností relaxace v hektickém tempu pracovního dne. Významným způsobem k aspektu zdůvěrnění městského prostoru přispívá světově etablovaná firma mmcité a.s., specializovaná na městský mobiliář. Tato již dvacetiletá, produktivní firma uvádí ročně až desítku novinek neustále se rozšiřujícího sortimentu a úspěšné realizace po celém světě, v různých podnebných podmínkách dokazují materiálovou i konstrukční odolnost jejího outdoorového nábytku. Designéři a zakladatelé této dvacetileté firmy David Karásek a Radek Hegemon, spolu s Romanem Vrtiškou, dokázali vytvořit výrazný, současný typ mobiliáře, který empaticky zapadá do parkové i zástavbové městské krajiny jednadvacátého století, splňuje ergonomické požadavky a obohacuje městský parter o materiálové i estetické kvality.
Kolekce českých firem Czech Selection se účastní veletrhu Maison et Objet již šestým rokem v prestižním pavilonu Design now! Design a vivre. Instalace od Olgoj Chorchoj, jednoho z vedoucích českých designérských studií, pomáhá prožít kvality vystavených objektů, objektů pro život dnes a teď.
Iva Knobloch
Kurátorka Uměleckoprůmyslového musea v Praze
